Mělník duatlon 24.9.2011

• Délka:   2,7 km běh  —  23,2 km kolo  —  5,4 km běh
• Převýšení:   250 m
• Tepy:   179 / 189
• Umístění:   11. / 43  (Výsledky  ZDE)
• Čas:   1:24:30
• Fotky a video:   ZDE  a  ZDE,  krásná video reportáž  ZDE

V Chloumku u Mělníka se v krásném prosluněném počasí konal již třetí ročník velmi příjemné sportovní akce. Sympatičtí pořadatelé závod organizují s očividnou radostí a potěšením, vše je zajištěno naprosto perfektně, přitom startovné je vyloženě symbolické! Vím o čem mluvím, zúčastnil jsem se všech 3 ročníků.

Do Chloumku jsem s mými „úžasnými“ řidičskými schopnostmi přijel s kámoškou Karolínou Příhodovou. Dorazil i kamarád Vašek Mikula, se kterým jsem tu před 2 lety svedl nádherný souboj. K mému velkému překvapení a radosti se na startu objevil i parťák Jirka Pfeifer. Tohle ve spojení s dalšími známými tvářemi z předešlých ročníků či jiných závodů utvořilo nádhernou komorní skoro až rodinnou akci:-D

Díky poměrně jednoduché a rychlé cyklistické trase bez větších kopců a těžkých terénních vložek (když nepočítám těch pár drncavých polních a panelových úseků a několik kořenů v lese:-)) bylo zřejmé, že pokud uvisím Jirku v prvním běžeckém okruhu, že na kole budeme společně velice rychlí!!

Start duatlonu

Náběh do závěr. okruhu - zleva Jirka, Ondra, já

Oproti loňským rokům otočili pořadatelé délku běhů – 2 běžecké okruhy na nás čekaly tentokrát až v závěru závodu, což v mém případě slibovalo 5ti km běžecké utrpení, protože přechod z cyklistiky na běh mi nikdy nesvědčil.

11 hodin START!!

V úvodu většina startovního pole volí doslova přemrštěné tempo, až mě to překvapuje. Trochu se propadám a Jirka si tak na mě získává menší náskok. Ten však postupně umazávám a v druhé půlce okruhu běžím již těsně za ním. Bál jsem se, že bude o poznání lepší běžec, ale naštěstí tomu tak není. Běží rychle, nicméně jeho tempo jsem schopen bez větších potíží udržet.

Tabulka je sestavená na základě mého měření. Jednotlivé úseky jsou bez času stráveného v depu a v ochranné zóně (tj. chybí mi tam cca 45 sekund)

Vašek nás půl km před depem předbíhá a lehce se vzdaluje. Fandím mu, protože pokud si utvoří dostatečný náskok, mohl by nás zachytit při výjezdu z depa a jet s námi. Mně a Jirku totiž nečeká na rozdíl od Vaška a ostatních závodníků přezouvání – Jirka běží rovnou v cykl. tretrách a já SPDéčka zatím nepoužívám:-)

Depo probíhá v mém podání bleskově. Nasedám na kolo, za mnou těsně Jirka, Vašek se ale zdržuje podle předpokladů déle, díky čemuž nás bohužel zachytit nestíhá.

Já a můj zlozvyk s vykloněnou nohou před zatáčkou v prvním cykl. okruhu těsně za Ondrou a Jirkou

S Jirkou začíná spanilá jízda. Celou cyklistickou část si připadám jako feťák – po neuvěřitelných dávkách hltám endorfíny a adrenalin a cítím se naprosto božsky. Podle plánů oba nádherně spolupracujeme a po předjetí zhruba 3 závodníků dojíždíme v 1. třetině okruhu Ondřeje Libánského. O Ondrovi vím, že je velmi kvalitním cyklistou. Přidává se k nám a od této chvíle následuje dokonalá 3členná spolupráce. Na špici se střídáme po 30 až 60 sekundách a ten, kdo zrovna jede vepředu, si vždy nakládá nehorázným způsobem.

Na polní cestě v půlce okruhu v horizontu 300 m vidíme pouze jednoho bikera (borec v oranžovém), ostatní jsou už hodně odjetí! Naopak za námi vzniká geometrickou řadou větší a větší propast!

Soubor z GPSky na connect.garmin.com  ZDE (tam klikni vpravo na „Zobrazit v Metrické“)

Na začátku 2. cykl. okruhu se záměrně nechává borec v oranžovém dojet a pokračujeme dál ve čtyřech! Pokaždé, když tahá on, tak to stojí za to! V jeden moment na to skoro doplácím, to když jedu špic do mírného asfaltového kopečka kolem 35 km/h úplně nadoraz a hned po mně se toho ujímá on. Než se zcela vzpamatuji, tak se mezi mnou a skupinkou dělá několikametrová mezera a dobrou půlminutu mi trvá, než si to zase sjedu.

Po cestě ještě míjíme závodníka v modrém, který se v naší skupince moc dlouho neohřeje. Je to tak trochu černý pasažér a proto při převzetí špice do mírného kopečka zaspurtuji a tím se ho zbavujeme:-D

Poslední metry před depem se snažím nastřádat co nejvíce sil, poněvadž po té úžasně vyhrocené cyklistice nás teď čeká 5km cesta do pekel!:-) Při opouštění depa v náběhu do běžeckého okruhu si s Jirkou podáváme ruce, protože jsme si tu cyklistiku udělali nesmírně zábavnou. Oba dva jsme z toho nadšení a musíme se tomu smát!

V následujících několika metrech nás však smích rychle přechází!! Jirkovi se špatně dýchá a mně vystřelují při každém kroku menší křeče do lýtek. Oba dva zprvu běžíme pomalu, v rychlém sledu nás tak vysokým rozdílem míjí borec v oranžovém i modrém dresu. Zachytáváme aspoň tempo Ondry, kterého pronásledujeme celý 1. okruh. Křeče časem definitivně odeznívají a tak při náběhu do závěrečného okruhu mohu konečně zrychlit a běžet celkem slušné tempo. Společně s Jirkou Ondru předbíháme a postupně se mu vzdalujeme. Do cíle se již mezi námi pořadí nemění a můžeme si vzájemně pogratulovat ke krásnému výkonu a libózní spolupráci na kole. Byl jsem o 7 minut rychlejší než předloni a o 4 minuty rychlejší než loni.

Karolína může být s výsledkem taky spokojená – dobíhá jako vítězka mezi ženami, bomba!! Bohužel kdo spokojený být nemůže, je Vašek. Ve 2. cyklistickém okruhu ho potkala smůla. Na rozbité asfaltce vjel do díry tak nešťastně, že procvakl zadní duši, která se mu s pláštěm okamžitě svlékla z ráfku a následoval pád. Naštěstí se obešel bez následků. I přes obrovskou časovou ztrátu závod hrdě dokončil.