Mistrovství světa Berlín 2017 ve zpracování textů

Posted: 2.8.2017 in 3) Psaní na klávesnici

Mistrovství světa ve zpracování textů se koná každé 2 roky, většinou v nějakém evropském městě. Tento rok to připadlo na Berlín. Zkušenosti z mistrovstvích už nějaké mám. Zúčastnil jsem se v roce 2005 ve Vídni, 2007 v Praze a 2009 v Pekingu. Od té doby jsem ovšem na mezinárodní půdě a víceméně ani na republikové nesoutěžil. Teprve před 2 roky jsem se vrátil zpět k republikovým šampionátům vzhledem k tomu, že jsem se psaním začal živit. A to už jsem byl vlastně krůček od účasti na dalším mistrovství světa. Letos to i za podpory mého zaměstnavatele (Transkript online) vyšlo a já se vydal na MS INTERSTENO do Berlína ve dnech 22. – 28. července.

Zahajeni_mistraku

Zahájení mistrovství světa. Účastníci byli z 26 různých zemích světa.

Každý soutěží ve svém mateřském jazyce, pokud si nestanoví jinak. Z 8 soutěžních disciplín jsem se zúčastnil 4, které se nejvíce blížily mé praxi:

1) 30minutový opis z papírové předlohy (Text Production)

Nejtradičnější, nejpopulárnější a nejkvalitněji obsazená disciplína ze všech. Těsně před odstartováním soutěže se rozdá 11 stránek souvislého předem neznámého textu, většinou na ekonomické, politické či sociální téma a zároveň uhlazeného tak, aby neobsahoval příliš mnoho cizích výrazů, jmen či čísel a žádné speciální symboly. Spolu s disciplínou Audiotranscription je to jediná soutěž, ve které se výkon měří v úhozech za minutu. Za každou neopravenou chybu se strhává 100 úhozů, tedy zhruba 1,5 řádku textu.

I když v praxi opisuji text z papíru spíše výjimečně (v dobách psacích strojů to byla denní rutina), přesto mám tuto soutěž nejradši. I proto jsem tréninkové přípravě týden před mistrovstvím věnoval určitý čas, abych se opět sžil s orientací v textu a neztrácel se v předloze při opravování překlepů. Když se takto ztratíte, tak čas běží najednou neuvěřitelně rychle a může vás to výrazně rozhodit. Ideální je nedělat překlepy vůbec, ale nikdo není robot. Já opravuji v průměru 2krát za minutu.

Takže je potřeba sice psát svižně, ale rozhodně ne zbrkle. Věřte, že v úvodu soutěže máte skutečně pocit, že se děsně vlečete. To pak ženete úhozy za každou cenu. Když se k tomu navíc přidá klepavka, nervozita, tak se překlepy hromadí a psychika i výkon jdou strmě dolů.

Srovnat se při samotné soutěži není zrovna jednoduché. Každý chce na mistrovství světa předvést to nejlepší, co v něm je. Většina touží po osobním rekordu a ti nejrychlejší i po medaili. Naneštěstí je psaní na klávesnici závislé na jemné koordinaci prstů, takže klepavka může nepříjemně ovlivnit výsledný výkon.

Po odstartování se mi prsty trochu rozklepaly. Opravoval jsem poněkud častěji, takže jsem snížil rychlost asi o 30 – 40 úhozů za minutu, dal jsem si první stránku jako takovou rozehřívací a když jsem se na druhé stránce zklidnil, zrychlil jsem a už se mi psalo dobře. Hodně mi ze začátku pomohlo měření času na vlastních stopkách, takže jsem přesně věděl, jak rychle píši. Kdybych to neudělal, dopadlo by odhazování první stránky katastrofálně. Tu totiž výkonnostně srovnatelný parťák Tomáš Portych, který seděl hned za mnou, odhazoval o více jak jeden odstavec dříve než já. Bývalo by mě to extrémně rozhodilo, ale takto jsem věděl, že si jedu přesně svoje tempíčko a že se Tomáš musel na začátku vybláznit k excelentní rychlosti.

Vysledek_v_opisu

Výsledková listina v opisu v kategorii praktiků (21 let a starší).

Můj cíl byl TOP 10. V opisu jsem dosáhl 589 hrubých a 582 čistých úhozů za minutu, nechal jsem v celé práci jen 2 neopravené chyby (již tradičně bývám na soutěžích jeden z nejpřesnějších v opisu) a tato preciznost mě vynesla na parádní 9. místo.

V první desítce měla Česká republika dokonce šestinásobné zastoupení a přesto se nám v této disciplíně nepovedlo ukořistit ani jednu medaili. Tu nám vyfoukli skvěle připravení Turci, kteří předvedli výkony přes 700 hrubých úhozů za minutu. Nejlepším Čechem byla Karolína Foukalová na 4. místě s výkonem 657 čistých úhozů za minutu. Na medaili bylo mimochodem potřeba ďábelských 666 čistých úhozů za minutu.

Může mě těšit, že minimálně z českých soutěžících v TOP 10 (kromě mě si všichni pomáhali ZAVPISem) mám ve svém výkonu největší rezervy, protože nepoužívám zkratkové systémy ani automatické záměny ve Wordu, všechna slova zatím „poctivě“ vypisuji. Proti těmto pomůckám nic nenamítám, rozhodně mají v praxi své opodstatnění, jen jsem se ještě pořád nepustil do jejich tréninku.

Jak takové zkratky fungují? Český nejpropracovanější systém zkratek ZAVPIS (tvůrcem je Jaroslav Zaviačič, trenér české reprezentace, fenomenální metodik výuky psaní všemi deseti) krátí například slovo podnik jako dk, podniku jako dku. Na stejném principu je možné nastavit automatické záměny ve Wordu. Po napsání této zkratky se vám automaticky vypíše celý výraz. Spočítal jsem si, že kdybych na šest nejfrekventovanějších slov podle soutěžní předlohy a zároveň dobře krátících podle ZAVPISu měl připravené zkratky v různých pádech (podnik, sociální, odpovědnost, evropská, společnost, která), tak by se můj výkon zvýšil o 49,2 úhozů za minutu. Celkový ZAVPISácký zkratkový potenciál pak mohl být na tomto textu při mé rychlosti psaní až 150 úhozů za minutu navíc (tj. cca + 25 %).

Světový rekord i díky ZAVPISu činí 928 čistých úhozů za minutu a drží ho naše Helena Zaviačičová z Mistrovství světa v Římě 2003. Tam zkratkový potenciál při její rychlosti psaní zcela jistě překračoval 200 úhozů za minutu (tj.  + 30 %). Helena je zároveň nejrychleji fyzicky píšící Češkou (její skutečná rychlost bez užívání zkratek se minimálně bude blížit k 700 úhozů na třicítce, i to je známka světové extratřídy, a to jak bez zkratek, tak i se zkratkami), nicméně ve světě minimálně jednoho přemožitele asi bude mít.

Pravděpodobně nejrychleji fyzicky píšící člověk na světě je totiž Sean Wrona, který v 10minutových opisech pravidelně předvádí rychlost přes 800 úhozů (viz jeho letošní internetová soutěž ZDE) a v minutovkách umí i tisíc. Škoda jen, že se tento výjimečný Američan zatím nezúčastnil jediného mistrovství světa. Zcela jistě by upoutal pozornost a hlavně by jednou provždy odpověděl na otázku, jestli jeho internetové výkony jsou skutečné, a nebo si pomáhal nepovoleným způsobem. V jeho případě věřím ve fair-play.

berlinska_zed.jpg

Umělecky pomalovaná berlínská zeď o délce asi jednoho kilometru. Co 5 metrů, to jiný obrázek.

2) 10minutový audiopřepis (Audiotranscription)

Této disciplíně se v praxi věnuji nejvíce (velmi často přepisuji audio/videonahrávky do textové podoby) a paradoxně se mi povedla nejméně ze všech. Soutěž spočívá v tom, že v elektronické podobě obdržíte velmi rychle namluvenou audionahrávku (v přepočtu rychlostí přes 900 úhozů za minutu) a během 10 minut s penalizací 50 úhozů za chybu z ní musíte přepsat co nejvíce textu. Zároveň si ji můžete všelijak zpomalovat, zastavovat, přetáčet apod. Co je důležité zdůraznit, že jednotlivé technologie pro záznam textu zde byly sloučené, tedy my se standardní klávesnicí soupeřili i proti akordovým klávesnicím a proti diktování hlasem, čili konkurence tu byla nabitá.

Nahrávky ovládám pomocí horkých kláves, a to v softwaru Express Scribe, který je volně ke stažení na internetu. Tento program používám i v práci, takže jsem s ním perfektně sžitý. K úplné dokonalosti mi chybí už jen nožní pedály (místo horkých kláves), aby se prsty mohly věnovat pouze psaní.

Bohužel mě těsně před soutěží i na jejím začátku pár faktorů dosti rozptýlilo a už jsem se nedokázal 100% zkoncentrovat. Výkon pod 500 úhozů za minutu byl velkým selháním oproti tréninkovým 570 při nastavené 64% rychlosti přehrávání bez nutnosti zastavování nahrávky. Měl jsem sto chutí soutěžní práci zahodit. Výsledek 488 hrubých, resp. 453 čistých úhozů za minutu na 26. místě je zlý sen. A 7 chyb taky není něco, čím bych se mohl chlubit. Ono v té rychlosti řešit, jestli jde zrovna o přívlastek volný (oddělený interpunkčními čárkami) nebo těsný (bez čárek), jestli např. zmíněnou unií se myslí Evropská unie (a tudíž má být velkým písmenem), a nebo jde o obecný výraz… Občas prohodím slovosled a to jsou všechno takové drobnosti, které se nasčítají.

Nejvyššího českého výkonu dosáhla zrovna asi ta nejpovolanější osoba ze všech, Simona Sedmihorská, která se mnoho let živí titulkováním pořadů v České televizi. Výkonem 552 čistých úhozů za minutu obsadila 11. místo a 2. místo mezi standardními klávesnicemi (porazil ji pouze turecký vicemistr světa v opisu Hakan Kurt)!

Cesi_pred_dikatem

Čeští soutěžící těsně před jedním z diktátů.

3) Rychlopisný diktát C-B-A (Speech capturing)

V této disciplíně jsou jednotlivé technologie rozdělené do kategorií a jednou z nich je tradiční i když pomalu vymírající těsnopis. V dnešní době moderní techniky (diktafony, kamery apod.) je těsnopis skutečně na ústupu a věnuje se mu už v podstatě jen starší generace. Je to škoda, protože těsnopisařské „malovánky“ měly své kouzlo a Česká republika v nich bývala velmi úspěšná.

Diktát je namluvený postupně zvyšující se rychlostí do tří pětiminutových úseků, proto název C-B-A. Oproti audiotranskripci se ovšem pouští z externích reproduktorů a tudíž si ho soutěžící nemůže zpomalovat, zastavovat apod. Máte zkrátka jen jeden pokus. Jednotlivé minuty jsou rozpočítány podle počtu slabik po minutách navyšujícím tempem, což však neznamená, že se tempo zvyšuje rovnoměrně i podle počtu úhozů. Tady z mého pohledu pravidla v dnešní době již zbytečně vychází z těsnopisařské praxe. Počet úhozů má mnohem lepší vypovídací hodnotu než počet slabik.

Diktát C-B-A oproti Real Time Competition mám radši, protože v něm můžu improvizovat a pořádně se vydovádět. Po dopsání CBAčka má totiž soutěžící hodinu na jeho opravu. Proto se vyplatí při těch vyšších rychlostech už překlepy neopravovat a zaměřit se na obsah, improvizaci a maximální rychlost psaní. Koneckonců podobným způsobem postupuji v praxi i při simultánním přepisování. Improvizace může spočívat v tom, že si některé výrazy krátíte. Pak je ale nutné je při opravě dopsat do původní podoby. V diktátu se několikrát objevilo „Mladí lidé“, takže ty jsem krátil jako „ml“. Nebo slovíčko „veřejné“ jako „veř.“ apod.

Když jsem po opravě diktátu rozdělil text do jednotlivých minut, vycházelo mi na 4. minutu 590 úhozů, na 5. minutu 680 a na 6. minutu, ve které mi již chybělo pár slov, 750. V této poslední 6. minutě, kterou mi ještě uznali, mě celkem šokoval hrubý výkon před opravou, tj. 720 úhozů, to je 12 úderů do klávesnice za sekundu!! Uffff.

Pamatnik_holocaustu

Památník holocaustu v centru Berlína připomínající hroby (přes 2700 kvádrů).

V odevzdaném diktátě nesmíte nechat moc výmyslů nebo postrádat větší množství slov, protože za každé takové se počítají 4 trestné body bez ohledu na to, jak klíčové nebo zbytečné slovo vynecháte. V posledních 3 uznaných minutách (konkrétně od 4. do 6. minuty) nesmíte překročit 30 trestných bodů, což je poměrně striktní pravidlo.

Přestože jsem chytl 6 minut stejně jako šestá Karin Cieslarová, tak jsem se s větším počtem trestných bodů (27) propadl až na 11. místo. Nicméně za mě pořád velká spokojenost. Tento výkon by před 2 lety v Budapešti stačil na 3. místo! Nejlépe z Čechů se umístila Karolína Foukalová na 2. místě s 8 uznanými minutami diktátu.

4) Rychlopisný diktát v reálném čase (Real Time Competition)

Podle názvu disciplíny by se chtělo říct, že tento diktát bude vycházet přímo z praxe simultánního přepisování, kterým se taktéž živím. Bohužel tak tomu úplně není. Ve skutečnosti simultánní přepisování stojí někde mezi CBAčkem a tímto Real Timem. Od obou je stejně daleko.

Real Time Competition sice probíhá v reálném čase stejně jako simultánní přepisování (Tedy oproti CBAčku zde není žádný prostor na opravu. Okamžité překlepy a nepřesnosti je sice možné opravovat, ty starší již nikoliv. V ostatním se pravidla obou diktátů příliš neliší), jenže přepisovatel při simultánním přepisování může v případě potřeby improvizovat, vynechávat méně důležité výrazy, přeformulovávat věty apod., což se v soutěžním diktátě bohužel nesmí a opět jakákoliv nepřesnost, ať už má jakkoliv závažný charakter (drobný překlep, vynechané podřadné slovo, vynechané klíčové slovo, zkrácené slovo, podobná ale jiná formulace) je penalizována stejným způsobem.

V této soutěži byly opět sloučeny technologie, takže šance na nějaký lepší výsledek naprosto nulová. Nejlepším Čechem byla Karin Cieslarová na 31. místě s 6 uznanými minutami diktátu. Běžně tu chytám 5, ale úplně se nezadařilo. Uznané 4 minuty stačily jen na 41. místo.

Braniborska_brana

U Braniborské brány, což je tady jedna z nejpopulárnějších památek.

Co říct závěrem? Z výsledků jsem celkově spokojený (hlavně díky vydařenému opisu). Reputaci v soutěžním audiopřepisování si napravím za 2 roky na Sardínii, kde by se mělo konat příští mistrovství světa. Do té doby mám celkem jasno! Naučím se ZAVPIS ale primárně ne kvůli soutěžím, nýbrž kvůli práci, abych ji jako přepisovatel odváděl ještě efektivněji a kvalitněji než doposud.

A pokud jde o Berlín, je to zajímavé město (mnoho hezkých parků, dechberoucí historie a atmosféra kolem berlínské zdi a holocaustu, památky, muzea, televizní věž, podzemka i nadzemka atd. atd.), ale na stověžatou a rozmanitě kopcovitou Prahu to pořád nemá 😀

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s